Chotěboř slaví sto padesát let existence železnice

Železnice představovala v devatenáctém století zcela nové možnosti přepravy zboží. Dopravní projení Vídně a Berlína realizovala společnost Severozápadní dráhy (ÖNWB). Severozápadní dráha byla od počátku pojímána jako dálková, tranzitní linie.

Řada železničních stanic byla projektována v poměrně značné vzdálenosti od obcí či měst. V některých případech za to mohla nedůvěra či odpor místního obyvatelstva, naopak jinde opačná přání lokálních samopráv byla vedením Severozápadní dráhy zamítnuta z  důvodu nežádoucího prodloužení dráhy (jako např. v Jihlavě).

Železniční stanice byla v poslední třetině 19. století lákavou a reprezentativní bránou do velkého světa. Odtud se cestující se svými zavazadly vypravovali na  daleké cesty, zde přestupovali mezi vlaky, zde také bylo postaráno o jejich pohodlí a bezpečnost. Kromě toho musely železniční stanice odbavit tuny zboží místní produkce či spotřeby. Byly také domovem pro početný drážní personál a vozidlový park.

Aby bylo dosáhnuto nejkratšího spojení Vídně s Berlínem a  severoněmeckými přístavy, museli se projektanti vypořádat s  nepříznivým reliéfem Českomoravské vysočiny. V  zájmu udržení vysoké cestovní rychlosti (75 km/h) dráha nikde nestoupá ve sklonu větším než 11 promile, v kopcovitém terénu ale proto opisuje velké oblouky. Nepředvídatelné geologické překážky během stavby vedly přirozeně k úpravám projektu. Hlavní osa Vídeň – Znojmo – Jihlava – Kolín – Mladá Boleslav napojila na železnici dosud odlehlou západní Moravu a východní Čechy a nabourala monopolní postavení společnosti StEG v Polabí.

Spojení se sítí „mateřské“ dráhy v severovýchodních Čechách zajistily dvě odbočné tratě:

• z  Německého (Havlíčkova) Brodu přes Hlinsko a Chrudim do Pardubic – Rosic nad Labem

• z Velkého Oseku přes Chlumec nad Cidlinou, Lázně Bělohrad, Novou a Starou Paku do Trutnova – Poříčí, kam byly ještě pomocí krátkých přípojných tratí zahrnuty Jičín, Vrchlabí a Svoboda nad Úpou.

Dne 1. června 1871 byl společností Rakouské severozápadní dráhy zahájen provoz na železniční trati Havlíčkův (tehdy Německý) Brod – Chotěboř – Ždírec nad Doubravou – Hlinsko – Chrudim – Rosice nad Labem (dnes součást Pardubic).

U příležitosti sto padesáti let příjezdu prvního vlaku do Chotěboře se třetí červnový víkend budou konat nostalgické jízdy parního vlaku „Skaličák“ s dobovými vagóny s dřevěnými sedačkami. Po místních vlečkách v Chotěboři bude jezdit motorový vůz „Hurvínek“.