ČEZ plánuje u Jihlavy výstavbu větrných elektráren
Kopec zvaný Kolíbl (něm. Kohlhübel, na mapách označovaný jako Holý vrch; 660 m n. m.) by mohl být podle informací Občasníku jedním z nových míst vhodných pro výstavbu větrných elektráren na Jihlavsku. Samotný vrchol kopce Holý je katastrální území obce Puklice.
Starostka Puklic Kateřina Pauzarová potvrdila zájem investorů o výstavbu větrných elektráren Českému rozhlasu i televizi Nova. Další možnou variantou je umístění větrných elektráren nad Puklicemi směrem na obec Předboř.
Jedním z investorů se zájmem o Jihlavsko je i společnost ČEZ Obnovitelné zdroje, s.r.o. je součástí skupiny ČEZ. Tato společnost byla vytvořena za účelem výroby ekologické a čisté energie. Výrobní portfolio společnosti spadá do oblasti průtočných vodních elektráren, větrných elektráren a fotovoltaických elektráren.
„jakékoliv další podrobnosti bychom s ohledem na jednání, která jsou teprve v rané fázi, neradi v tuto chvíli více specifikovali a dále komentovali,“ uvedla mluvčí společnosti ČEZ Obnovitelné zdroje Barbora Peterová.
V souvislosti se svou strategií Čistá Energie Zítřka se ČEZ zaměřuje na intenzivní rozvoj obnovitelných zdrojů. Jakkoliv počítá především se solárními elektrárnami, zabývá se i projekty větrných elektráren. V případě větrných elektráren se však vyplatí investovat pouze ve vybraných lokalitách několika krajů.
Kraj Vysočina je z hlediska větrného potenciálu jedním z atraktivních regionů, proto jsou zvýšené aktivity v tomto směru. „Jednáme s několika obcemi a také se zástupci samotného kraje,“ informovala mluvčí Peterová.
Další podrobnosti bychom nechtěla mluvčí ČEZu specifikovat s ohledem na jednání, která jsou teprve v rané fázi, a také vzhledem ke skládání zastupitelstev po nedávných volbách.
ČEZ má v plánu postavit 6 GW obnovitelných zdrojů do roku 2030. Většinu pokryjí fotovoltaické elektrárny, a to i z toho důvodu, že jsou nejrychleji realizovatelné. Postavit větrnou elektrárnu je totiž kvůli povolovací legislativě v ČR mnohem náročnější. Zatímco development a výstavba solárních elektráren se dá obvykle realizovat do pěti let, u větrných elektráren je to otázka deseti i více let.
I proto je pro ČEZ jednání se samosprávami a přijetí projektu místními obyvateli klíčové.