Čest policejního plukovníka: Případ pomluvy v MFDNES skončil trestem redaktorovi

Vysočinský redaktor MFDNES Martin Vokáč je pravomocně uznán vinným z trestného činu pomluvy spáchané tiskem, když ve svém článku „Opilí policisté při večírku na chatě surově napadli souseda“se odvolával na informace, které mu měl poskytnout neznámý policista.

Generální inspekce bezpečnostních sborů prováděla  vyšetřování ve vztahu k podezření ze spáchání trestného činu pomluvy policistou –  nezjištěným příslušníkem Policie ČR, který dle tvrzení autora článku měl mu podat informace, které v článku byly prezentovány. V rámci tohoto šetření podával Martin Vokáč vysvětlení zjevně nikoli v pozici podezřelého, nýbrž svědka v prošetřované věci. Okresní soud provedl důkaz předmětným spisem včetně onoho protokolu o podání vysvětlení ze strany Martina Vokáče. Tento důkaz okresního soudu nelze považovat za odporující trestnímu řádu, kdy je nepochybné, že jako důkaz lze použít vše, co může přispět k objasnění věci.

Podle obhajoby je přípustná interpretace, že sám Petr Petr mezi útočníky pouze trávil čas, pobýval mezi nimi, byl v jejich společnosti, sám však útočníkem nebyl. Odvolací soud ale ve svém výroku upozornil, že obhajoba hodnotí pouze dvě věty vytržené z kontextu, které byly předloženy k odbornému vyjádření.

Odvolací soud  nepřisvědčil ani po tomto doplnění dokazování námitkám obhajoby a zcela se ztotožnil se závěrem soudu prvního stupně, že celý text tak, jak byl publikován, včetně předmětných dvou vět v kontextu celého článku, automaticky evokují představu, že poškozený plukovník Petr byl jedním z útočníků, kteří surově zbili souseda.

„Ostatně nutno poukázat na to, že internetové stránky a publicistika na nich zveřejňovaná, zejména pak zprávy jsou mířeny širší veřejnosti, nikoli odborníkům, kteří by se zabývali tím, v jakém smyslu lze onu informaci zpracovat. Z textu tak, jak byl zveřejněn na internetu, každý průměrný čtenář zpravodajství si logicky dovodil, že jedním z útočníků, kteří napadli a surově zbili souseda, byl plk. Petr Petr,“ stojí v písemném verdiktu odvolacího soudu.

Autorství článku bylo jasně prokázáno i svědeckými výpověďmi editorů MFDNES. Z nich vyplynulo, že nečinili zásah do článku nečinili, ostatně neměli k tomu ani žádný důvod.

„Obžalovanému muselo být známo, že v případě zveřejnění nepravdivého údaje, obžalovaným pečlivě neprověřeného, může dojít ke zdehonestování osoby a může dojít k tomu, že dojde k jejímu poškození,“ stojí dále ve verdiktu Krajského soudu v Brně.

Obžalovaný redaktor Vokáč podle soudního výroku věděl, že pokud bude publikovat údaje řádně neověřené, může dojít k publikaci údajů nepravdivých a v případě zveřejnění nepravdivých údajů může dojít k dehonestaci osoby, o níž v článku píše a pro případ, že k tomu dojde, byl s tím srozuměn.

Odvolací soud nepřisvědčil obhajobě, že spáchaný čin není trestným činem. Vykazuje-li určitý skutek veškeré zákonné znaky trestného činu, naplňuje i hranici společenské škodlivosti jednání pro společnost. Je-li takové jednání v trestním zákoníku označený za trestný čin, přečin, zločin, zvlášť závažný zločin, pak již toto obsahuje samo o sobě v sobě premisu minimální hranice společenské škodlivosti. Odvolací soud také konstatoval, že jihlavský Okresní soud správně ustálil skutkový děj a zcela správně jednání obžalovaného právně kvalifikoval.

Obžalovaný redaktor Vokáč byl ohrožen trestem odnětí svobody ve výměře až na dvě léta nebo trestem zákazu činnosti. Uložený trest deset měsíců s podmínkou na dva roky z pohledu na všechny okolnosti případu a osobu obžalovaného nelze v žádném případě považovat za nepřiměřeně přísný tím spíše, že zcela správně jihlavský Okresní soud dovodil, že na obžalovaného není nutno působit ještě přímým výkonem trestu a je možno výkon trestu podmíněně odložit na relativně krátkou zkušební dobu.