Bezpečná vzdálenost mezi vozidly není v ČR bezpečně definována

Bezpečná vzdálenost za vozidlem v této podobě není v současné době v českých právních předpisech definována do takové míry, aby odpovídajícím způsobem přispěla ke zvýšení bezpečnosti na pozemních komunikacích ČR.

V porovnání s některými sousedními zeměmi jako je např. Rakousko a Německo není v České republice bezpečná vzdálenost nijak upravena, tzn., že řidič, který nedodržuje bezpečnou vzdálenost, může být sankcionován až v případě, když tzv. nedobrzdí a bude kolidovat s vozidlem jedoucím před ním!

Ministerstvo dopravy se mohlo již dříve inspirovat ve všech okolních státech Evropy, které vesměs mají stanoveny „Prahové hodnoty
pro vymáhání sankcí za nedodržení bezpečné vzdálenosti za vozidlem.“

Podle názoru soudního znalce z Ústavu soudního inženýrství Aleše Vémoly by na našich silnicích měla být stanovena bezpečná vzdálenost podle „německého modelu“, tj. jako „vzdálenost,“ odvozená např. od hodnoty na rychloměru vozidla.

„Mám vymyšlenou takovou pomůcku pro jízdu na dálnicích, tj. pro 130 km/h, (tj. cca 36 m/s), tzn., že pokud má návěsová souprava v pravém pruhu cca 17 m, (ve skutečnosti předpis říká max. 16,5 m, dvě soupravy mají potom délku právě cca 34 m a jsme na bezpečné vzdálenosti jedné sekundy
(BESIP prosazuje 2 s), ale jako znalci při analýze silničních nehod pracujeme za dalších vstupních podmínek právě s jednou sekundou,“ říká znalec Vémola.

Pro ilustraci nabízí znalec Vémola ilustrační příklad:

Bezpečná vzdálenost jedné sekundy při rychlosti 50 km/h cca 14 m, při 90 km/h tj. 25 m atd. /výpočet: 90 km/h děleno 3,6= 25 m /s apod/.

Potom by stačilo na vozovky vyznačit čáry či jiné symboly pro konkrétní
rychlost, viz v Rakousku značky na pravé vodicí čáře pro jízdy za mlhy apod. Tyto vzdálenosti by si řidiči postupně zažili a nemohly by nastávat situace, kdy řidič na dálnici při rychlosti 130 km/h sotva dva metry za zadním nárazníkem, bez možnosti jakékoliv sankce!

Jednoznačně lze očekávat snížení počtu hromadných kolizí, ale i těch kdy kolidují „jen“ dvě vozidla, zejména na dálnicích a dalších komunikacích, ale i ve městech, zejména s ohledem na přetížené komunikace, viz nehody každý den, zejména v pondělí či pátek. Dále by se snížily i následky nehod na zdraví, neboť při větším rozestupu vozidel, který nebude bezpečný, lze
očekávat, že pokud některý z řidičů „nedobrzdí“, tak se mu jistě podaří významně snížit nárazovou rychlost, která bezpochyby povede k nižším následkům, poranění … .

„Moje zkušenosti s dodržováním bezpečné vzdálenosti v cizině jsou pouze a výhradně jen pozitivní,“ dodává znalec Vémola.

Na dálnicích v Německu není maximální rychlost omezena, řidiči mají návyk na dodržování bezpečné vzdálenosti.

Bezpečná vzdálenost, pokud nedojde ke kolizi vozidel, není nikterak pravidly silničního provozu upravena, nelze postihovat řidiče, kteří jezdí za
současné situace při rychlosti 130 km/h “ nárazník na nárazníku“. Přitom nejmenší bezpečná vzdálenost je právě dráha vozidla ujetá během reakční doby řidiče, tj. 1 sekundy (zapředpokladu, že vozidla jedou stejnou rychlostí a mají stejně účinné brzdy):

Tedy při 130 km/h to je 36 m, při 150 km/h by to bylo 42 m. Málo kdo dodržuje bezpečnou vzdálenost 36 m (při 130 km/h), kdo bude dodržovat vzdálenosti 42 m, když ani zákon toto neupravuje.