Bez výstavby velkých větrných parků Česko nesplní Národní energetický a klimatický plán

Pro realizaci nižších stovek (cca 300) nových větrných elektráren již do roku 2030 je podle Národního energetického a klimatického plánu potřeba začít připravovat projekty v rozsahu vyšších stovek (600-800) větrných elektráren. Česká republila musí připravit konkrétní plány nahrazení uhelných elektráren do roku 2033, přechodu tepláren z uhlí na jiné zdroje do roku 2033 a náhrady uhelných kotlů a kamen za jiné zdroje do roku 2033. Stejně tak je nutné počítat s koncem těžby hnědého uhlí, které nemá jiné uplatnění, než v energetice a z ekonomických důvodů nemá smysl jej dovážet.

Do roku 2030 by podíl obnovitelných zdrojů energie (OZE) na hrubé konečné spotřebě energie měl dosáhnout třiceti procent. A podíl OZE na výrobě elektřiny by do roku 2030 měl ze 16,5 procenta v roce 2023 vzrůst na 28 procent. Do roku 2050 se počítá s nárůstem až na 46 procent. Cíle stanovené v Národním energetickém a klimatickém plánu může Česká republika splnit jen výstavbou velkých větrných parků o desítkách věží větrných elektráren.

Potenciál výstavby obnovitelných zdrojů v Česku je přitom podle studie Deloitte pro Svaz moderní energetiky obrovský. Z dostupné finanční podpory lze vystavět asi 15,3 GW nových fotovoltaických a 2 GW větrných elektráren v letech 2023–2030.

Vedle levné a ekologické elektřiny přinese zajímavé ekonomické benefity i samotná výstavba obnovitelných zdrojů. Pokud Česko využije potenciál současných dotačních titulů, vznikne cca 34 000 nových pracovních míst, příjmy domácností se zvýší o 145 miliard korun, příjmy veřejných rozpočtů o 119 miliard korun a výroba v Česku se zvedne o 721 miliard korun. Studie tak zjistila, že každá investovaná 1 Kč z evropských dotačních fondů mezi roky 2023-2030 využitá na výstavbu FVE a VTE se několikanásobně vrátí. Jedna investovaná koruna povede k navýšení výroby v ČR o 4,4 Kč, navýšení příjmů domácností o 0,89 Kč, navýšení příjmů veřejných rozpočtů o 0,73 Kč a navýšení HDP o 1,8 Kč.

Česká republika stanovila pro podíl obnovitelné energie na hrubé konečné spotřebě energie do roku 2030. Jde o cíl, který se neustále zvyšuje:

Cíl stanovený v prosinci 2018: 20,8 %
Vyplývá to z údajů, které Evropské komisi předložila česká vláda v prvním Národním energetickém a klimatickém plánu (NECP). Cíl EU byl v té době 32 %.

Cíl stanovený v listopadu 2019: 22 %
Konečný NECP zvýšil cíl na 22 %, ale Evropská komise to stále označila za „neambiciózní“.

Cíl stanovený v říjnu 2023: 30 %
Návrh aktualizovaného NECP předložený v říjnu navrhoval velmi významné zvýšení, které odráží skutečnost, že celkový cíl EU do roku 2030 vzrostl na 42,5 %. Ministerstvo životního prostředí tehdy upřesnilo , že to bude do roku 2030 znamenat 10 GW instalovaného výkonu ze solární energie a 1,5 GW z větru – téměř pětinásobek množství instalovaného do té doby.