Betlémská cesta v Třešti ukazuje domácí betlémy

Tradici stavění betlémů v rodinách lze obdivovat v Třešti ve více než desítce místních rodin. Třešťské betlémy jsou komponovány jako diorama, v němž se krajina vytvářená z pařezů, mechů a jiných přírodnin stupňovitě zvedá a přechází v krajinu malovanou, tzv. „lončoft“. Třešťské betlémy neztrácejí své kouzlo a příchozím se kažodoročně ukazují v novém kabátě.  

Dříve býval betlém dominantou vánoční výzdoby. Kolem něj se aranžovaly jedlové větvičky a od Štědrého dne se u nich zapalovaly svíčky. Původně se k betlému klady štědrovečerní dárky.

Třešťské betlémářství vzniká počátkem devatenáctého století. V prvopočátcích je zde zřejmý vliv třebíčských papírových betlémů a později ve druhé polovině devatenáctého století vliv jihlavských dřevěných betlémů. Není nezajímavé, že prvníbetlémáři v Třešti, ale i v Jihlavě a Třebíči se objevují mezi soukeníky. V Třešti se jména František Jabůrek, rodina Dvořáků, Jiří Šiftař a Josef Diviš a mnoho dalších stala úplnou legendou z oblasti tvůrců papírových betlémů.

Ve druhé polovině devatenáctého století se začínají objevovat betlémy dřevěné, které po roce 1860 postupně zatlačovalybetlémy papírové. První dřevěné figurky se dostaly do Třeště z jiných oblastí (tyrolského typu, z Králík a pod.) a byly také pořizovány od řezbářů v Jihlavě a okolních městečkách, nejvíce od Františka Klause ze Stonařova a od rodiny Boudných z Brtnice.

Prvním pravděpodobným třešťským autorem – řezbářem byl truhlář Matěj Suchý (1820 – 1909). Obdobně jako mezi průkopníky papírových betlémů se řadili soukeníci, mezi první tvůrce dřevěných figurek se řadili truhláři. Rozvoj nábytkové výroby a hlavně výroba vyřezávaného nábytku a hodinových skříní vytvořila podmínky pro vznik lidového řezbářského umění.

Truhláři, tesaři, ale nakonec i ševci a krejčí – prostě lidé s výtvarným nadáním a šikovnýma rukama se učí jeden od druhého, zpočátku se i napodobují, ale osobitou řezbou a vlastními tvůrčími nápady se začínají odlišovat, takže zkušený betlémář – znalec dnes snadno pozná autora figurek.

A tak po prvním třešťském tvůrci Suchém se objevuje celá plejáda lidových řezbářů. Významnou byla řezbářská rodina Brázdů, František Janák a jejich další pokračovatelé, jako lidový všeuměl Josef Liška, Jan Brožek, František Vrátil a další. Mezi tvůrce betlémů nutno započítat i tvůrce pastoušek, salaší, zbořenišť, stromů a měst.

Zvláštní místo mezi třešťskými betlémy zaujímal pohyblivý betlém Adolfa Bumbálka, který nejen sám vyřezal celý betlém, ale zhotovil i pohyblivý mechanismus. Betlém se od smrti tvůrce (1953) nestaví.

Betlémy by se v domácnostech měly stavět dle tradice na konci doby adventní. V předvečer narození Ježíše se pak do betlému přidává figurka malého Krista. 6. ledna se zase přidají k zástupu směřujícímu do Betléma figurky tří králů. Betlém se uklízí na Hromnice 2. února.