BEKE (ODS): Finalizujeme propočet výstavby Horácké multifunkční arény

Jeden a půl miliardy korun. Manažer výstavby Horácké multifunkční arény David Beke (ODS) předložil zastupitelům rozpočet Horácké multifunkční arény. Na konci března 2021 se místní i krajští zastupitelé dozvěděli finanční náročnost výstavby Horácké multifunkční arény.

Nešlo udělat nejdříve rozpočet a pak až projektovat. Výsledkem by byl projekt, na který máme peníze?

Máme dokumentaci pro stavební povolení a to je první stupeň dokumentace, ze které je rozpočtář schopen stanovit náklady stavby, které se již blíží předpokládané skutečnosti. Všechny předchozí odhady jsou dělány na základě odhadů m3 obestavěného prostoru pro takovýto typ staveb a jsou orientační. U rodinných domků dostane majitel přesně namalováno, co si objednal.

Proč to nejde stejně u hokejové arény stejně jako u stavby rodinných domků?

Není to rodinný domek, kterých se každý rok postaví tisíce a můžete pak s velkou mírou přesnosti stanovit cenu, protože prostě ty domky byly naprojektovány a postaveny a v různých variantách, takže si stačí jen vybrat a máte cenu dopředu relativně přesnou už ve fázi studie.

Hovoří se o rozpočtu stavby, Vy zatím hovoříte o propočtu nákladů. Jaký je v tom rozdíl?

Rozpočet bude až po prováděcí dokumentaci, teď jsme ve stavebním povolení a správně to rozpočet není, protože ten lze udělat dle smlouvy až po prováděcí dokumentaci. Stavební inženýři jsou z téhle zjednodušené komunikace politiků dezorientovaní až zmatení. Musíme dělat správné kroky ve správnou chvíli. Teď máme propočet nákladů, rozpočet tak jak ho znají firmy bude vyhotoven v části dokumentace pro realizaci stavby a jeho „slepá“ verze bez cen bude určena pro dodavatelské firmy, které budou o zakázku soutěžit.

Nyní to vypadá, že neseženete spolufinancování Hokejové multifunkční arény a bude nutné projekt zlevnit. Jak získáte podporu Kraje Vysočina a Národní sportovní agentury?

Projekt je od začátku koncipovaný jako nadregionální a počítá s nutností vícezdrojového financování. Hovořilo se o třetinách. To nyní zatím od státu nevypadá, ale i 300 milionů je dobrý příspěvek. Kraj Vysočina byl se záměrem a propočty podle papírových cen seznámen, byl také seznámen s tím, jak velký dosah tato investice může mít a budeme čekat na vyjádření kraje, které očekáváme během dvou měsíců, protože je samozřejmé, že musí proběhnout na téma podpory a její výše odpovídající diskuse.

Úsporné varianty jsou stále ve hře? Nebo jen jedna hlavní varianta?

Musíme být připraveni na oboje. Tzn. na nic nečekáme a připravujeme se na různé scénáře a to jak od plné podpory projektu a možnosti realizace tak jak je navržen až po různé varianty úprav směřujících ke snížení ceny. Důvodem je samozřejmě čas, protože jednak stát je nutné požádat ve vymezeném časovém okně a jednak stávající životnost stadionu končí v dubnu 2022.

Jak jste se dopočítali takto vysokých cen? Není chyba ve výpočtu?

Nějaké dílčí nepřesnosti tam pořád ještě mohou být, protože jde o živý materiál který se i zpětně kontroluje a analyzuje, ale nedá se čekat že by tam mohlo dojít k nějakému zásadnímu omylu. Co je také obecný fakt je to, že odhadované náklady na tento typ staveb vycházejí ze směrných objemových cen, které jsou, jak se nyní ukazuje podhodnocené a skutečné náklady na tyto investice jsou o desítky procent vyšší, což se teď neukazuje jen v Jihlavě, ale i ve Zlíně a v dalších městech kde se na opravy nebo stavby nových arén čeká.

Je výhodnější stavět nyní nebo čekat na období krize, které by mohlo zakázku zlevnit?

To je obtížné předvídat s jistotou. Je však důležité mít otevřené oči a reagovat. Stavební trh i v době COVIDu stále výrazně roste a bude jedním z posledních, kterého se krize dotkne. Což však znamená, že každý rok nám zatím stavební trh zdražil o 8-10 procent, a tady jen pokud byste počítali tři roky přípravy tak máte navýšení u miliardového projektu 300 milionů aniž byste změnili cokoliv na plánované stavbě. K cenám ve stavebnictví nepřispívá díky COVIDu samozřejmě ani úbytek pracovní síly z východu či pravidelné a citelné zdražování stavebních materiálů. Co naopak by mohlo nastat je to, že končí řada velkých investic (opravy dálnic apod.) a že řada firem bude hledat na následující roky stabilitu velkého projektu a tím by mohlo dojít k většímu boji o tuto zakázku a snížení ceny. Spoléhat se na to samozřejmě nedá, ale je to jeden z řady pohledů, které bychom v rámci případné cenové optimalizace také zohledňovali.

Co kdybychom obětovali multifunkcionalitu ve prospěch výstavby pouze hokejové haly?

Ne, chceme-li pozvednout region i město, je třeba k tomu přistoupit tak jak je naplánováno. Dobře je to vidět na příkladu Vysočina arény a my v kraji potřebujeme taková místa, v Jihlavě bude v budoucnu zastavovat VRTka (vysokorychlostní trať pozn. redakce) a to bude další impuls pro rozvoj celého regionu.

Nebude levnější postavit halu na zelené louce?

Pořád ještě někdo spekuluje o tom, zda by to na zelené louce nebylo výrazně levnější, jednodušší. Ne, nebylo a těch důvodů je mnoho. Nevěřte tomu, když vám někdo předkládá jen některé zjednodušené a často i účelové argumenty.

Například, je to drahé, protože je tam podzemní parkování! Říká k tomu také, že k hale na „louce“ by se musela udělat silnice, přivést sítě, že ten pozemek louky má také nějakou cenu, že by malý zimáček bylo nutné do budoucna postavit také za městem jako další investici, že by se tam musela dobudovat sít MHD, že tam vlak ani autobusové nádraží nebude, že by bylo nutné tam svítit, uklízet, hlídat, že bude více zaměstnanců i techniky pro obsluhu,…

Opravdu věřte tomu, že je z pohledu udržitelnosti i kvality lidského života správné stavět i takovéto stavby uvnitř měst a nevymysleli jsme to tady v Jihlavě. Suma sumárum, při nákladech na samotnou stavbu za městem bez všeho okolo by to o nějaké jednotky či nízké desítky procent třeba levnější být mohlo, ale když to všechno spočítáte kolem dokola na 50 let životnosti a podtrhnete, tak je jste přesvědčivě tam, kde to má být a to je na místě stávající CZLOKO arény (Horáckého zimního stadionu).