Babišova firma se soudí o zamítnuté dotace na Pelhřimovsku, jde o princip prevence možného budoucího střetu zájmů

Růst volebních preferencí hnutí ANO se promítá i do soudních rozhodnutí o střetu zájmů Andreje Babiše, pokud by se v budoucnu stal znovu členem vlády České republiky. V takovém případě by Evropská komise nemusela proplatit dotace přiznané Státním zemědělským intervenčním fondem k proplacení. To by mělo negativní důsledky pro české veřejné rozpočty, přičemž udržování rozpočtové stability lze rovněž považovat za veřejný zájem.

Firma SPV Pelhřimov z holdingu Agrofert se soudí se Státním zemědělským intervenčním fondem o zamítnuté dotace v Programu rozvoje venkova České republiky na období 2014 – 2020 (PRV) na projekty „Modernizace hal pro výkrm prasat Milotice II. etapa“ (žádost ze dne 28. 10. 2018), „Modernizace stáje na zimoviště pro masný skot Onšovice“ (žádost ze dne 2. 7. 2021), „Modernizace dílny“ (žádost ze dne 29. 10. 2019) a „Výkrm skotu Zachotín“ (žádost ze dne 28. 10. 2018).

Odůvodnění žalobou napadených rozhodnutí jsou v zásadě shodná. Obsahují rozsáhlou citaci Formálního sdělení, v němž Evropská komise (dále „Komise“) formulovala závěry auditu týkajícího se fungování zavedených řídicích a kontrolních systémů za účelem vyloučení střetu zájmů, zahájeného v návaznosti na politickou činnost Ing. Andreje Babiše, který se stal dne 29. 1. 2014 místopředsedou vlády a ministrem financí a následně dne 6. 12. 2017 předsedou vlády. Státní zemědělský intervenční fond odkázal na souhrnnou zprávu Generálního ředitelství pro zemědělství a rozvoj venkova projednanou dne 11. 5. 2022, jejímž prostřednictvím Komise členským státům sdělila vyhodnocení finančních částek, které musí být na základě prováděcího rozhodnutí vyloučeny z unijního financování z důvodu jejich nesouladu s právem Evropské unie.

SPV Plevnice ale v soudní žalobě namítá, že Státní zemědělský intervenční fond rozhodoval v období, kdy již Andrej Babiš nebyl členem vlády, a tedy veřejným funkcionářem ve smyslu zákona o střetu zájmů. Za takové situace podle něj nemohlo dojít ke vzniku rizika následného neproplacení dotace z rozpočtu EU.

To vyplývá i ze závěrů auditu obsažených ve formálním sdělení, kde Evropská komise formulovala dvě podmínky pro existenci střetu zájmů, které musejí být splněny kumulativně: žádost byla podána dne 1. září 2017 nebo po tomto datu a dotace byla poskytnuta v době, kdy byl A. Babiš veřejným funkcionářem ve smyslu uvedeného zákona. v případě SPV Plevnice tomu tak nebylo.

K principu prevence SPV Plevnice Státní zemědělský intervenční fond zdůraznil, že musí dbát, aby přijaté řešení bylo v souladu s veřejným zájmem. Je ve veřejném zájmu, aby nezpůsobilým příjemcům nebyly poskytovány dotace z veřejných prostředků, které následně mohou být důvodem finanční opravy, což by mělo negativní důsledky pro české veřejné rozpočty. Udržování rozpočtové stability je rovněž veřejným zájmem.

SPV Plevnice zdůraznil, že v citované pasáži formálního sdělení Komise konstatovala, že žádosti podané po 1. 9. 2017 by podléhaly zákazu vyplývajícímu z § 4c zákona o střetu zájmů, pročež jejich financování v rámci evropských fondů by bylo vyloučeno.

Státní zemědělský intervenční fond vysvětlil, že poskytnutím dotací SPV Plevnice z holdingu Agrofert by došlo k porušení čl. 4 písm.k) dotačních pravidel, podle kterého musí být projekt v souladu s příslušnou právní úpravou již od data podání žádosti o dotaci do konce lhůty vázanosti projektu na účel. Z toho dovodil, že finanční prostředky poskytnuté SPV Plevnice na základě posuzovaných žádostí by Komise rovněž považovala za neoprávněné, a tedy by došlo k jejich vyloučení z financování.