ANALÝZA: Pelhřimov před Nejvyšším správním soudem

Kolem města Pelhřimov vede rychlostní komunikace první třídy. Policie České republiky si všimla v létě roku 2012 dvou uschlých stromů, jejich nečekaný pád mohl ohrozit životy řidičů na frekventovaném obchvatu Pelhřimova. Stromy stály na pozemku ve vlastnictví státu na pozemku průjezdní komunikace I. třídy (obchvat Pelhřimova). Kácení stromů mělo být provedeno bezodkladně. Správním orgánem, který rozhodoval o žádosti Policie ČR bylo Ministerstvo dopravy (šlo o komunikaci I. třídy).

Podle tehdy platného Občanského zákoníku z roku 1964 jsou dřeviny součástí pozemku. Z režimu Občanského zákoníku je vyňata silniční zeleň o kterou pečuje správce komunikace. Ochrana veřejné zeleně je v působnosti obce.

Ministerstvo dopravy rozhodovalo, zda kácení stromů bude platit stát nebo město. Pokud by kácení stromů nařídilo vlastníkovi pozemku, kterým je Ředitelství silnic a dálnic, zaplatil by účet za kácení český stát. Ministerstvo dopravy jako silniční správní orgán rozhodlo o tom, že kácení zaplatí město Pelhřimov.

Už rozsudek prvoinstančního Krajského soudu konstatoval špatnou aplikaci paragrafu 35 odstavce 2, ačkoliv na situaci dopadá odstavec 1. Toto pochybení ale nemohlo mít podle názoru Krajského soudu vliv na zákonnost rozhodnutí. Krajský soud neshledal pochybení ani v tom, že nebyly vyrozuměny dotčené orgány ochrany krajiny. Principy zákona totiž upřednostňují zájem na ochraně života a majetku před ochranou krajiny.

Město Pelhřimov namítalo, že není vlastníkem pozemku a ani vlastníkem předmětných stromů. Přesto dostalo příkaz stromy pokácet. Obec však pečuje o veřejnou zeleň v intravilánu obce, přičemž plochy mohou být vlastněny i jinými subjekty než je obec.

Město Pelhřimov namítalo, že v rozhodnutích silničního správního orgánu (Ministerstva dopravy) nemůže být libovůle, ale jeho rozhodnutí mají směřovat k vlastníkovi pozemku (Ředitelství silnic a dálnic). V daném případě měly podle názoru města Pelhřimov konat orgány určené k ochraně přírody a krajiny.

Podle názoru prvoinstančního Krajského soudu správní orgán nepochybil, pokud nařídil odstranění stromů městu Pelhřimov jako správci veřejné zeleně.

Žaloby města Pelhřimov byly soudem zamítány. Soudy použily výklad pojmu „ochrana veřejného pořádku“ .

Město má povinnost pečovat o veřejnou zeleň ve smyslu ochrany veřejného pořádku v intravilánu města, pokud nejde o silniční zeleň, i na pozemcích, kde není vlastníkem pozemku. Námitku města Pelhřimov, že v daném případě případě nešlo o bezprostřední ohrožení života a majetku obyvatel Nejvyšší správní soud neuznal, protože v řízení před Nejvyšším správním soudem nelze uplatnit jiné námitky než ty, které byly uplatněny u soudů jejichž rozhodnutí je přezkoumáváno.

V daném případě podle Nejvyššího správního soudu postačovalo oznámení orgánům ochrany přírody a krajiny do 15 dnů od provedení kácení.

Nejvyšší správní soud uzavřel svůj rozsudek výrokem, že silniční správní orgán postupoval správně, pokud uložil obci opatření odstranit stromy ohrožující pozemní komunikaci. Obec má povinnost pečovat o veřejnou zeleň.

Kasační stížnost města Pelhřimov byla Nejvyšším správním soudem v červnu 2015 zamítnuta, zastupitelstvo Pelhřimova rozhodlo v červenci o podnětu na Ústavní soud České republiky.