Aktuality povinného ručení 2018: pojistné se začíná navyšovat zejména u nejrizikovějších klientů, počet a objem škod nadále roste

V návaznosti na narůstající počet i finanční náročnost škod začíná v povinném ručení docházet k růstu pojistného, který převyšuje růst počtu pojištěných vozidel. Nejvyšší nárůsty pojistného nastávají u nejvíce rizikových klientů, kteří již v minulosti působili opakovaně škody. Přes tyto posuny platí, že některé skupiny vozidel (např. velké flotily zejména nákladních automobilů a tahačů, leasingové společnosti) generují výrazné ztráty v celkovém úhrnu přes 1,1 mld. Kč.
Oproti trendu z minulých let, kdy průměrné pojistné v povinném ručení prakticky nerostlo, se v letošním roce očekává, že za celý trh dosáhne částky 2869 korun, což odpovídá cca 3,4% růstu oproti loňskému roku. To proti předchozím ročníkům se stagnací a mírnými poklesy průměrného pojistného představuje posun.

Petr Jedlička, pojistný matematik České kanceláře pojistitelů, říká: „V klíčovém segmentu osobních aut občanů dochází u nově uzavíraných smluv k navýšení pojistného o 5,3 %, přičemž nejvyšší nárůst je u nejvíce rizikových klientů, kteří již v minulosti způsobili škody. Růst zaznamenáváme v průměru o více než 200 korun, zatímco navýšení u klientů bez opakovaných minulých škod je většinou v nižším rozsahu,“ a dále dodává: „Také v rámci celého kmene osobních automobilů se projevuje nejvyšší navyšování u nejrizikovějších klientů, zejména s minulými opakovanými škodami, kterým se pojistné navyšuje v průměru o 5,9 %, tedy cca o 200 korun.“

Do budoucna budou vedle tradičních segmentačních kritérií, jako je věk, bydliště pojistníka, bonus a malus, způsob využití vozidla, objem a výkon motoru nebo škodní historie nastupovat kritéria nová. V budoucnu budou pojišťovny ve vyšší míře využívat pro určení rizikovosti klienta například informace o nájezdu kilometrů, frekvenci a rozsahu přestupků, data z telematických systémů monitorující styl jízdy i vybavenost vozidel aktivními asistenčními systémy.
Růst počtu pojištěných vozidel zůstává i dále na stabilní úrovni cca o 3 % ročně, pojistné ale svůj růst urychluje z 3% na 6% růst. Absolutní počet pojištěných vozidel již překonal za všechny druhy a kategorie vozidel hranici 8 milionů.

„Vývoj průměrné majetkové škody vykazuje trvale rostoucí trend. Již za období let 2011 až 2014 se jednalo průměrně o 3,3 % ročně, ovšem od roku 2015 to je už o 7,2 % ročně. Výše průměrné škody tak i nadále roste a aktuálně překračuje hodnotu 42 000 korun,“ říká Petr Jedlička a vysvětluje: „Hlavní důvody tohoto vzrůstajícího vývoje jsou navyšující se cena práce v autoservisech, rostoucí ceny náhradních dílů a mimo jiné nákladnější opravy vozidel, které mají stále sofistikovanější a dražší systémy.“

Na výrazně navýšeném odškodnění za nemajetkové újmy má stabilně vliv nový občanský zákoník z roku 2014, nároky rostou také například v souvislosti s vyššími cenami lékařské péče.
„Zaznamenali jsme meziroční růst výše odškodnění za nemateriální újmu o 6,9 % oproti loňskému roku vlivem růstu průměrné mzdy, na kterou jsou hlavní typy nároků nemateriální újmy napřímo navázané,“ uvádí Petr Jedlička.

„Od 1. ledna 2018 došlo k opětovnému zavedení příspěvku nepojištěných, a tedy i ke spravedlivému financování nepojištěných škod nepojištěnými motoristy, jejichž počet v posledních letech rostl,“ říká Jan Matoušek, výkonný ředitel České asociace pojišťoven, a dodává: „Pokud lidé obdrží výzvu k úhradě příspěvku nepojištěných, je to pro ně signál, aby si dali své povinnosti do pořádku a především tak předešli mnohonásobně vyšším částkám v případě škody, kterou mohou svým vozidlem způsobit.“
Po obnovení příspěvku nepojištěných, který byl zrušen v roce 2015, došlo k několika zásadním změnám. „Částka, kterou bude moci Česká kancelář pojistitelů vymáhat na vinících nepojištěných nehod, má nyní strop na částce 300 000 korun. Zabrání se tak sociálním dopadům na viníky nehody při vymáhání škod,“ vysvětluje Jan Matoušek a dále říká: „Nový systém má navíc srozumitelnou a transparentní legislativu a tím se omezil počet sporů. Za důležité také považuji změnu, která dovoluje případné prostředky vybrané nad rámec peněz potřebných na krytí
nepojištěných škod převést do Fondu zábrany škod a použít na prevenci škod na silnicích.“