Výpověď zemského velitele SNB: výsadek kpt. Fomina vyzradila spojka Picha-Tůmy

Více než třísetstránková výpoveď bývalého zemského velitele Sboru národní bezpečnosti plukovníka Veselého-Štajnera z roku 20.9.1952 vyslovuje podezření o spolupráci komisaře partyzánské skupiny Mistr Jan Hus Miroslava Picha-Tůmy s volavčí sítí gestapa.

Veselý-Štajner byl za války vojenským zmocněncem „Rady tří“ největší nekomunistické odbojové organizace na Vysočině.

Po seskoku dvanáctičlenné skupiny Mistr Jan Hus vyslané z Moskvy začal její komisař Miroslav Pich-Tůma horlivě organizovat národní výbory v obcích na Vysočině. Veselý-Štajner žádal o prověření Miroslava Picha-Tůmy prostřednictvím hesla vysílaného moskevským rozhlasem. Pich-Tůma odpověděl, že nemá spojení.

Na osobní schůzku s Veselým-Štajnerem u obce Polom v Železných horách Miroslav Pich-Tůma nepřišel. Z místa schůzky se musel Veselý-Štajner prostřílet. Štajnerovu spojku, faráře z obce Telecí, brzy na to zatklo gestapo.

Veselý-Štajner podezříval Picha-Tůmu jako konfidenta gestapa. Po válce žádal Picha-Tůmu o osobní vysvětlení:

„Vysvětlil mi to, že jedna jeho spojka, která mnoho věděla, byla snad v Praze chycena a všechno vyzradila. Na schůzku se nedostavil, protože již o zradě věděl. Spojka, která zradila byla po partyzánském soudu u Tůmovy skupiny zastřelena,“ stojí v hlášení plukovníka Veselého-Štajnera.

Obtížněji se vysvětluje likvidace Fominovy skupiny partytánské brigády Mistr Jan Hus u Čáslavi.  Jednotka tu plnila především zpravodajské úkoly. Aby nedošlo k jejich vyzrazení zaměřením jejich vysílačky, často se přesouvali z místa na místo. V březnu 1945 se rozhodlo, že štáb opustí kutnohorsko-ledečskou základnu a vrátí se na Přibyslavsko, kde si vybuduje nový úkryt.

Když se nacházeli v lesích u obce Leškovice vydal velitel Fomin rozkaz k jednodennímu odpočinku. Obec Leškovice obklíčily oddíly gestapa.

Nejprve začalo vyslýchání obyvatel Leškovic a pak se gestapo vydalo do lesů. Podle výpovědí svědků se zdá, že vysílačku zaměřili poměrně přesně a při zásahu šli víceméně najisto. První výstřely padly po šesté hodině večer a přestřelka trvala až do čtyř hodin do rána.

V boji s nacisty nakonec padlo všech 7 členů štábu – velitel štábu major Fomin, náčelník štábu nadporučík Perchun, radisté Čepurov a Poljakovová, lékařka Smyková a dva čeští partyzáni Josef Coufal ze Samotína a Jan Janáček ze Sobiňova. Ještě před smrtí stihli zničit radiostanici a nejdůležitější doklady a dokumenty.

Zemský velitel SNB plukovník Veselý-Štajner poslal po válce do Čáslavi vyšetřující skupinu po dohodě s vedoucím „partyzánského“ oddělení KSČ Augustinem Schrammem. Vyšetřování se obracelo proti Miroslavu Pichovi-Tůmovi a bylo na zásah Schramma zastaveno jako nevyřízené. Miroslav Pich-Tůma byl chráněncem a oblíbencem předsedy KSČ Rudolfa Slánského.

„Protokoly jsem viděl. Ale ani toto šetření neukazovalo, že Tůma by zradil, ale dmnívám se, že šlo o konfidentskou síť a to síť českou s vyjímkou Žďárska, kde šlo o síť moravskou,“domnívá se Veselý-Štajner.