Vražda v Jihlavě: Vrah se dlouhodobě snažil ovládnout firmu oběti

Vrah předsedkyně představenstva jihlavské akciovky se pokoušel v minulosti o násilné převzetí firmy. Problémy nastaly v roce 2008, kdy si vrah zapůjčil devadesát pět akcií ze sta od druhého akcionáře. Spolu se svými pěti akciemi držel většinu a mohl rozhodovat na valné hromadě. Když zapůjčené akcie nevrátil v dohodnutém termínu, bránil se druhý akcionář žalobou u soudu. Vrah akcie vrátil až v lednu 2009.

To však nebyl jediný pokus vraha o nepřátelské převzetí jihlavské akciovky. V květnu 2013 byl vrah zapsán rejstříkovým soudem jako jediný akcionář. Druhý akcionář (společnost s ručením omezeným v čele s obětí vraždy) se zápisu vraha jako jediného akcionáře v obchodním rejstříku úspěšně bránila, když rejstříkovému soudu doložila nabytí svého podílu zakladatelskou smlouvou. Obchodní soud důkazy přijal a vraha jako jediného akcionáře vymazal z obchodního rejstříku.

Další pokus vraha byl už nikoliv o převzetí, ale o zničení firmy smyšleným insolvenčním návrhem. Firma oběti mu měla údajně dlužit čtyři sta tisíc korun zapůjčených na šestnácti procentní úrok. Přijetí půjčky ale musela odsouhlasit valná hromada firmy a k tomu nedošlo. Šestnácti procentní úrok byl v té době za hranicí dobrých mravů, kdy obvyklý úrok se pohyboval mezi šesti až devíti procenty. I sjednaná smluvní pokuta padesát tisíc korun byla za hranicí dobrých mravů, za rok prodlení šlo o šest set tisíc korun. Vrah si nárokoval přes jeden a půl milionu jako smluvní pokutu.

Zahájené insolvenční řízení značně poškodilo dobrou pověst jihlavské akciovky vedené obětí vraždy.

Jednání vraha jako potenciálního dlužníka bylo značně nepoctivé, kdy se nesnažil insolvenčním návrhem uspokojit svou údajnou čtyřset tisícovou pohledávku, ale snažil se zničit dobrou pověst akciovky. Jen hodnota nemovitostí ve vlastnictví firmy byla oceněna soudním znalcem na více než osm milionů korun.

Krajský soud v Brně i Vrchní soud v Olomouci (jako odvolací soud) odmítli (první) insolvenční návrh podaný pozdějším vrahem předsedkyně představenstva. Vrah jako věřitel v insolvenčním návrhu sice uvedl dostatečná skutková tvrzení ohledně své splatné pohledávky za dlužníkem, avšak ve vztahu k dalším věřitelům dlužníka tak neučinil. Další z vrahem označených věřitelů firmy nikdy nevyzval jihlavskou akciovku k úhradě své čtyř tisícové pohledávky, Je tak sporné, zda vůbec vznikla. Jiný vrahem označený věřitel soudu sdělil, že mu akciovka nic nedluží.

Jihlavská firma vedená oběti vraždy přešla z obrany před šikanózními insolvenčními návrhy do protiútoku a chystala se žalovat vraha o více než třičtvrti milionu korun v souvislosti s insolvenčním návrhem.