Raketová základna Brno se vynořila z režimu utajení

V dobách studené války mezi armádami Varšavské smlouvy a silami NATO plnila raketová základna Mokrá-Horákov strategický úkol obrany Brna před možným vzdušným útokem. V systému protivzdušné obrany ČSSR měla základna označení jako oddíl raketové brigády Brno.

Zemní práce na stavbě objektu protiletadlového raketového oddílu (PLRO) Horákov byly zahájeny na konci roku 1978. Výstavba probíhala ve dvou etapách: Bojová část objektu byla dokončena v říjnu 1980 a v této době byla do postavení PLRO umístěna radiolokační část protiletadlového raketového komplexu S-125M Něva bez bojových (ostrých) raket.

Současně s výstavbou bojové části probíhala výstavba týlové a ubytovací části. Týlová a ubytovací část byla dokončena v prosinci roku 1983 a tak slavnostní štědrovečerní večeře mohla být podávána již v nových prostorách. První ostré bojové střelby PLRO byly provedeny v červnu 1981 v bývalém SSSR na území dnešního Kazachstánu. Bojová směna zde potvrdila svoji připravenost, když dvěma raketami sestřelila podle bojového řádu cíl v automatickém sledování.

Po těchto střelbách bylo v červenci 1981 do postavení PLRO umístěno 32 bojových (ostrých) raket k ostraze vzdušného prostoru. Rakety a veškeré další přesuny technického zařízení byly z hlediska utajení prováděny v nočních hodinách.

Nebyly prováděny přes obec Podolí, ani v jejím nejbližším okolí. Po důsledné prověrce, kterou provedl velitel protivzdušné obrany a na základě výsledků ostrých střeleb, byl PLRO začleněn do Pohotovostního systému ČSLA (Československá lidová armáda).

V době své působnosti v postavení Horákov plnil PLRO úkoly pohotovostního systému, připravoval se na obranu vzdušného prostoru města Brna.

O artefaktu ve velitelském bunkru čtěte více přímo zde.