Osudové okamžiky Československa: Vojáci plánovali revoltu proti Mnichovské dohodě

AKTUALIZOVÁNO Generalita československé armády se v roce 1938 vůbec nechystala přijmout mnichovský diktát. Plánovala se revolta jako výraz znechucení generálů nad slabostí politiků.

Když se Československou republikou na přelomu září a října 1938 šířila zpráva o přijetí Mnichovské dohody, pobýval v Jihlavě velitel III. sboru generál Sergěj Ingr.

Ze směru Slavonice-Jihlava se čekal hlavní nápor Wehrmachtu.

O Mnichovské dohodě se generál Ingr dozvěděl v Brně, kam byl povolán k veliteli 4. armády Lvu Prchalovi. V krátké úvaze se dohodli na nutnosti zakročit proti přijetí Mnichovské dohody u hlavního náčelníka generálního štábu, armádního generála Krejčího. Generálové Prchala a Ingr odjeli navštívit generála Krejčího na jeho velitelské stanoviště do Vyškova. Generál Krejčí nebyl přítomen. Odletěl letadlem do Prahy.

Nálada na velitelském stanovišti ve Vyškově byla ostře proti kapitulaci.  Stanovisko generála Krejčího nebylo úplně vyhraněné. Ingr viděl telegram, který mu dal k nahlédnutí generál Netík, v němž apeloval na prezidenta Beneše,aby jako vrchní velitel armády Mnichovu neustupoval. K telegramu byla rukou připsána vsuvka od generála Husárka: „Nekapitulovat v případě, že nebudeme napadeni také Polskem“.

Ingr s tímto Husárkovým názorem nesouhlasil. Byl proti kapitulaci za každou cenu a naléhal, aby bylo dosaženo co nejrychlejšího spojení s  generálem Krejčím v Praze.

Co číst dál?

O technické inspekci německých a italských dálnic v březnu 1939 čtěte zde

O reakci generality československé armády na okupaci ČSR čtěte zde

O plánech vojenského odboje na použití baktérií jako útočné zbraně čtěte zde