Dobrovolní pomocníci zla: Český svaz pro spolupráci s Němci
MIROSLAV MAREŠ
Český svaz pro spolupráci s Němci měl v Třešti třináct a v Telči stotřicetšest členů v roce 1942.
Dobrovolná spolupráce je z morálního hlediska nejhorší forma spolupráce s okupační mocí. Přináší výhody hlavně materiálního charakteru. Běžný člověk zjistí, že kolaborací s okupační mocí získá také společenskou prestiž. Dříve nebo později pak zjistí výhody kolaborace. Poctivé a důsledné vyrovnání se s důsledky druhé světové války a odkrývání zločinů minulých režimů vyžaduje odkrývání způsobů kolaborace na příbězích kolaborantů i obětí kolaborace.
V době Protektorátu Čechy a Morava se slovo kolaborace zjemňovalo výrazem „spolupráce s Němci“. Vznikl Český svaz pro spolupráci s Němci. Na Jihlavsku měl místní organizace v Třešti a Telči. V Třešti měl svaz třináct členů, v Telči sto třicet šest členů. Psal se rok 1942.
Po válečné vyrovnání s kolaborací: nelze zjistit funkcionáře
Podle retribučních dektretů prezidenta republiky byl Český svaz pro spolupráci s Němci zařazen pod pojem „jiná fašistická organizace podobné povahy“. Trestnost byla omezena výhradně na činovníky, kteří měli v organizaci politický vliv. Při poválečném vyšetřování měla být zvýšená pozornost věnována způsobu náboru členské základny a funkcionářům. Vyšetřování v Telči šlo do ztracena. Funkcionáře nelze zjistit. Na členských seznamech byla takřka kompletní společenská smetánka českého městečka.
Co číst dál?