Brno podporovalo HOUSING FIRST pomocným fondem

Bývalý náměstek brněnského primátora Robert Kotzian popsal pozadí brněnského projektu HOUSING FIRST, který by měl být vzorem i pro Jihlava.

„Podstatou projektu bylo přemísťování rodin obývajících soukromé ubytovny do městských bytů. Zcela mimo pořadníky, bez ohledu na jejich dluhy vůči městu a za snížené nájemné. Často se jednalo o notorické neplatiče,“ uvedl Kozian.

Jednou z podmínek přidělení bytu v programu Rapid Re-housing byla bezdlužnost rodiny. Smlouvu rodiny dostávaly na rok. Při prodloužení musely být opět bez dluhů. Aktivisté z minulé koalice ve vedení Brna se rádi holedbali, jak se daří dluhy rodin kontrolovat. „Zkrátka jsme ukázali, že to jde a že rodiny v nouzi zvládnou bez problémů bydlet a platit nájem,“prohlašoval Martin Freund (Žít Brno), hlavní architekt Rapid Re-housingu. 

Jenže opoziční zastupitel, dnes náměstek primátorky, Oliver Pospíšil (ČSSD) si všiml, že když byly podávány návrhy na prodloužení nájmů (nájem se každoročně musí prodloužit usnesením rady města), rodiny na nájmu za přidělený byt dlužily. A to i když věděly, že nesmí, jinak o byt přijdou, a i když platily snížené nájemné. Ale když pak o návrzích měla rozhodnout rada města, dluhy na nájemném jakýmsi „zázrakem“ mizely. Díky tomuto „zázračnému mizení“ dluhů na nájemném mohli apoštolové sociálního dobra kolem Žít Brno říkat, že 96% rodin si po roce bydlení udrželo, takže Rapid Re-housing velmi dobře funguje. Jak se však nyní ukazuje, byl v tom háček…

Odbor sociální péče Magistrátu města Brna podle Kotziana nedávno přiznal, že existoval utajený Pomocný fond, ze kterého se dluhy rodin na nájemném platily. Dlouho se vědělo, že existoval tzv. Podpůrný fond, ze kterého se pomáhalo k překlenutí krátkodobých a skutečně složitých problémů tohoto druhu. „Z tohoto Podpůrného fondu se však utratilo jen 38 tisíc Kč, což je v celém balíku zanedbatelná částka. Ovšem utajený Pomocný fond, to bude patrně jiná káva,“ sdělil Kozian 

„Běžná“ rodina musí na byt v Brně čekat v pořadníku. Nesmí městu nic dlužit. Pokud nějaké dluhy má, má smůlu. Žádní aktivisté je nějakého z tajného fondu za ně nezaplatí. A samozřejmě, že když už městský byt dostanou, musí platit plné nájemné.

A rodiny z ubytoven zapojené do projektu Rapid Re-housing? Mimo pořadníky a bez ohledu na dluhy se jim rozdalo 50 městských bytů za snížené nájemné. Řekněme si narovinu, že šlo často o notorické dlužníky, kteří se na ubytovně neocitli náhodou… A ke všemu se těmto rodinám z utajeného Pomocného fondu hradily jejich dluhy, aby mohly v přiděleném bytě zůstat!

Aktivisté si stvořili program Rapid Re-housing. Několik z nich mělo ze získané dotace přes jednu neziskovku dobře placené zaměstnání. V závěrečné zprávě s klidem vyhlašovali, že tento sociální experiment přinesl úspory, ačkoli to nebyla pravda. Po této kritice zastupitelstvo zprávu v březnu 2019 odmítlo (čtěte zde). Nyní se ale ukázalo, že je to ještě horší.“ Aby tento sociálně-inženýrský nesmysl vůbec fungoval, museli aktivisté vytvořit tajný Pomocný fond, ze kterého neplatičům platili jejich dluhy. Tím je aktivisté okolo Žít Brno učili ještě větší nezodpovědnosti, než s jakou do programu Rapid Re-housing přišli…,“povzdechl si Kotzian.

Rapid Re-housing získal v roce 2018 cenu SozialMarie, dokonce 1. místo. Aktivisté okolo Žít Brno se tetelili blahem. Jenže, nestojí celý úspěch na takovém malém, ale podstatném podfuku v podobě tajného Pomocného fondu? Nemělo by město cenu raději vrátit…?

(DOKUMENT): Účel, administrace a složení komise pomocného fondu

Fond vznikl v reakci na potřeby stabilizace bytové situace rodin s dětmi zabydlených v programu Rapid Re-Housing. Hlavním důvodem vzniku fondu byla objektivní neschopnost některých rodin v programu splnit podmínku vyrovnat vzniklé dluhy na nájemném v den podpisu nájemní smlouvy na období dalšího roku.

Není-li smlouva prodloužena, má být bezprostředně využita notářská doložka přímé vykonavatelnosti (uzavřená všemi nájemníky v programu), čímž se výrazně omezuje možnost splatit dluhy v blízké budoucnosti vlastními silami a bydlení si tak udržet. Neplatnost nájemní smlouvy rovněž neumožňuje čerpat dávky na bydlení, schopnost dluhy splatit je tak fakticky nereálná.

Účelem fondu je za jasných podmínek podpořit pokračování nájemního vztahu u rodin, jež vznik dluhu nezavinily vlastní nezodpovědností a zároveň se veškerými dostupnými nástroji snažily situaci řešit a dluh na nájemném splatit. Poskytnutí příspěvku z fondu je rovněž podmíněno tím, že příspěvek z fondu jednoznačně vede k prodloužení nájemního vztahu, tzn., neexistují jiné překážky v jeho prodloužení.

Z dlouhodobé zkušenosti je známo, že dávkový systém není schopný pružně reagovat na rodinné situace zabydlených domácností a neposkytuje jistotu, že domácnost bude vždy schopná hradit náklady na bydlení. Přes intenzivní spolupráci se sociálními pracovníky jsou některé situace řešitelné pouze v dlouhodobějším horizontu a potřebný čas na řešení tak neodpovídá cyklům prodlužování nájemních vztahů.

Účelem fondu není řešit situace vzniklé jako důsledek nezodpovědného jednání zabydlených domácností, nebo krýt náklady na bydlení tam, kde je zřejmé, že byl dostatek finančních prostředků k řádnému hrazení nákladů na bydlení. Rovněž není účelem fondu pomáhat v situacích, kde je zřejmé, že se nevyužilo všech schopností nájemníků, aby byl dluh v řádném termínu vyrovnán.

Fond vzniká dobrovolným příspěvkem lidí přesvědčených, že tento druh podpory může být klíčový pro udržení domácností ohrožených bezdomovectvím. Dary poskytnuté fondem jsou účelové vázané a poskytují se jako poslední možnost udržení bytu.
Administrace darů z fondu

Návrh na poskytnutí daru předkládá klíčový pracovník domácnosti

Návrh má následující povinné části:

1. Popis situace domácnosti s důrazem na vývoj dluhu a klíčových faktorů vzniku (zvyšování) zadlužení.

2. Popis konkrétních kroků, které byly uskutečněny ke snížení dluhu, časová následnost, úspěšnost, včetně kvantitativních parametrů.

3. Návrh výše daru, zdůvodnění výše.

4. Plán prevence opakování krize po poskytnutí daru.

Návrh je projednán na poradě týmu RRH Brno a na základě toho je doporučen k projednání komisí fondu.

Návrh je dán k dispozici komisi, která si může vyžádat další informace. •

Návrh je projednán komisí fondu, nejpozději 2 týdny po předání návrhu, ta rozhodne o udělení nebo neudělení daru.

Administrace (předání) daru proběhne nejpozději 5 pracovních dní po rozhodnutí komise.

Paralelně, nejpozději do 3 dnů po rozhodnutí komise, dojde k podpisu dohody o udělení daru s domácností.

Dar je poskytován formou přímé platby dlužné částky pronajímateli.

Složení komise fondu

Komise fondu je pětičlenná:

složená ze 2 členů rady Platformy pro sociální bydlení a 3 nezávislých osobností, které jsou obeznámeny s kontextem programu Rapid Re Housing. Projednání darů probíhá emailovou komunikací (v případě potřeby skype konferencí), hlasování o udělení daru formou per rollam.